Sluchová dráha představuje 4 neuronální aferentní centripetální spoj s cílovým neuronem ve sluchové kůře temporálního laloku. Receptorem jsou vláskové buňky Cortiho orgánu uvnitř blanitého hlemýždě vnitřního ucha. U receptorů se větví dendrity bipolárních buněk ganglion cochleare (1.N). Axony bipolárních buněk vytvářejí sluchový nerv, který vede do kochleárních jader (2.N) v mozkovém kmeni. Z kochleárních jader jdou signály pomocí lemniscus lateralis do colliculus inferior (3.N) mesencephala. Po přepojení pokračují do corpus geniculatum mediale (4.N). Z něho vystupuje poslední úsek sluchové dráhy jako radiatio acustica (tractus geniculo-corticalis) do horní části lobus temporalis – gyri temporales transversi (primární sluchová kůra). Mezi základní neurony sluchové dráhy jsou vloženy další přepojovací (vmezeřené) neurony, které se seskupují do samostatných jader: nucleus olivaris, nucleus corporis trapezoidei a nucleus lemnisci lateralis.