Sluchová dráha představuje 4 neuronální aferentní centripetální spoj s cílovým neuronem ve sluchové kůře temporálního laloku. Receptorem jsou vláskové buňky Cortiho orgánu uvnitř blanitého hlemýždě vnitřního ucha. U receptorů se větví dendrity bipolárních buněk ganglion cochleare (1.N). Axony bipolárních buněk vytvářejí sluchový nerv, který vede do kochleárních jader (2.N) v mozkovém kmeni. Z kochleárních jader jdou signály pomocí lemniscus lateralis do colliculus inferior (3.N) mesencephala. Po přepojení pokračují do corpus geniculatum mediale (4.N). Z něho vystupuje poslední úsek sluchové dráhy jako radiatio acustica (tractus geniculo-corticalis) do horní části lobus temporalis – gyri temporales transversi (primární sluchová kůra). Mezi základní neurony sluchové dráhy jsou vloženy další přepojovací (vmezeřené) neurony, které se seskupují do samostatných jader: nucleus olivaris, nucleus corporis trapezoidei a nucleus lemnisci lateralis.
Mikroskopický řez hlemýžděm - řez v ose modiolu, barveno hematoxylinem-eosinem. V každém závitu jsou tři prostory naplněné tekutinou - scala vestibuli, scala tympani a ductus cochlearis (scala media). Uvnitř ductus cochlearis se nachází Cortiho orgán se sluchovými mechanoreceptory – vláskovými buňkami. V lamina spiralis ossea je ganglion spirale cochleae - první neuron sluchové dráhy.
Mikroskopický řez Cortiho orgánem. Receptory jsou vláskové buňky vnitřní (3500 v jedné řadě) a zevní (1500 ve třech řadách), které při pohybu endolymfy a protažení tzv. tip links (spojek mezi jednotlivými vlásky) uvolňují glutamát. Na jejich bazi jsou dendrity 1.N sluchové dráhy a axony tzv. kontrolního systému sluchové dráhy (eferentní spoje z ncl. olivaris, které mohou pomocí acetylcholinu a jiných mediátorů zesílit nebo potlačit šíření vzruchu na 1. synapsi sluchové dráhy)
Pohled na fundus meati acustici interni. Axony sluchového nervu běží z ganglion cochleare do dolní přední části fundus meati acustici interni (tractus spiralis foraminosus), kde se přidávají k vláknům nervus vestibularis. Vpředu nad crista transversa, prochází nervus facialis (n. VII), vpředu pod crista transversa nervus cochlearis (tractus spiralis foraminosus) a v zadních částech meatus acusticus internus nervus vestibularis (area vestibularis superior et inferior). Nervus facialis je od n. vestibularis oddělen tzv. Billovou hranou (Bill´s bar).
Bipolární neurony ganglion cochleare v ose modiolu. Ganglion cochleare je uloženo v lamina spiralis ossea a obsahuje hlavně bipolární buňky (10% pseudounipolárních), které představují 1. N sluchové dráhy. Jejich dendrity se větví u basí vnitřních i zevních vláskových buněk společně s eferentními nervy kontrolních sluchových drah. Axony sluchového nervu běží z ganglion cochleare uvnitř modiolu (canales longitudinales modioli) do dolní přední části fundus meati acustici interni (tractus spiralis foraminosus), kde se přidávají k vláknům nervus vestibularis.
Mozkový kmen s odstupem n. vestibulocochlearis. Nervus vestibulocochlearis pokračuje z porus acusticus internus do trigonum pontocerebellare, kde vstupuje do mozkového kmene.
Pohled na dorsální plochu mozkového kmene. Area vestibularis je oblast v laterální části fossa rhomboidea, pod kterou jsou uložena vestibulární jádra (2. N vestibulární dráhy): ncl. vestibularis medialis (Schwalbeho), ncl. vestibularis lateralis (Deitersovo), ncl. vestibularis superior (Bechtěrevovo), et ncl. vestibularis inferior (Rollerovo). Z ncl. lateralis začíná vestibulo-spinální dráha pro aktivaci extensorů, zapojením se podobá mozečkovým jádrům. Ncl. medialis a superior jsou součástí vestibulární dráhy vedoucí do kůry do „horních 3 jader (M, L+S) přichází informace z cristae ampulares a jde přímo k jádrům okohybných nervů (tr. vestibulo-nuclearis) (zkříženě i nezkříženě)do“dolních tří jader (M, L +I) přichází informace z macula scculi + utriculi a jde přes PPRF (tr. vestibulo-reticularis) k jádrům okohybných nervů (jen nezkříženě).
Mikroskopický průřez prodlouženou míchou v oblasti nuclei cochleares. Axony 2.N v ncl. cochlearis dorsalis běží bez přepojení pomocí lemniscus lateralis k druhostrannému colliculus inferior, a to buď dorsálně od corpus restiforme nebo ventrálně po spodinou IV. komory jako striae acusticae internae. Axony 2.N v ncl. cochlearis ventralis běží hlouběji do corpus trapezoideum, většinou se přepojují ve vmezeřených jádrech a nakonec stoupají jako lemniscus lateralis do druhostranného colliculus inferior.
Mikroskopický řez v oblasti mesencephalem v úrovni colliculus inferior, barvení dle Nissla
Pohled z boku na hemisferu s vyznačením sluchových oblastí. Primární korová sluchová oblast area 41 (6), sekundární a asociační korové sluchové oblasti area 42 a 22 (7).